Loading...

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. | Více informací | Rozumím

Umělé inteligenci chybí lidský faktor

O práci se proto nebojíme, říká šéfka jazykové agentury Skřivánek

Přestože umělá inteligence dělá rychlé pokroky i v oblasti jazyků, bez lidí to v překladatelském byznysu ještě dlouho nepůjde, myslí si ředitelka jazykové agentury Skřivánek Bronislava Chudobová. V rozhovoru pro Euro.cz hovoří také o možnostech a záludnostech překladatelského softwaru, dopadech pandemie na jazykový byznys i o tom, proč je v marketingové komunikaci firem stále vidět tolik nedokonalých překladů.

V dnešní době nemůžeme začít jinak než otázkou, jak se překladatelského byznysu dotkl koronavirus.

Jazykové školy a agentury až do minulého roku zažívaly velký boom, ale situace se v důsledku koronaviru změnila. V našem případě nastal posun především v podílech služeb. Zatímco v roce 2019 byl podíl překladů, tlumočení a jazykové výuky 79 %, 3 % a 18 %, v roce 2020 výrazně pokleslo tlumočení a jazyková výuka na 1 % a 15 %, zatímco podíl překladů vzrostl na 84 %. Právě u nich bylo stěžejní se rychle přizpůsobit proměně trhu a cílových skupin. Pokles objemu překladů ze segmentu automobilového průmyslu či strojírenství nám vystřídaly překlady klientů z oblasti e-commerce či zdravotnictví. Vyšší důraz jsme začali klást také na služby typu SEO překlady, lokalizace, strojový překlad, nebo „soft skills“ kurzy, třeba jak zvládnout online prezentaci či online jednání v cizím jazyce.

Stejně tak se jako dobrý krok ukázalo posilování pozice na zahraničních trzích, kde jsme nezaznamenali výrazný pokles poptávky, naopak jsme si našli cestu k novým klientům. Působíme celosvětově, a i přes koronavirus rostly trhy ve Spojených státech a západní Evropě. Dlouhodobě máme velmi dobré výsledky také v Polsku a Lotyšsku.

Jak se všechny ty změny odrazily na hospodářském výsledku?

O pandemii covid-19 zatím můžeme tvrdit, že jsme ji bez větších obtíží ustáli a nemuseli jsme ani uvažovat o státní pomoci. I přes nelehkou situaci jsme se dokázali udržet jen těsně pod hranicí půlmiliardového obratu, na který jsme byli v posledních letech zvyklí – konkrétně na částce 470 milionů.

Třeba tlumočení teď děláte online?

Ano, a nejen to. Převedení většiny služeb, především výuky a tlumočení, do online prostředí pro nás naštěstí nepředstavovalo problém. Obliba online výuky nám setrvale rostla už před krizí a nové technologie nám umožňují konsekutivní i simultánní tlumočení na dálku. Standardem jsou nástroje typu Webex, Zoom, Teams, případně specializované programy pro tlumočení, např. Speak us, Interactio, Congress Rental.

Když jsme se dostali k softwaru – kvalita strojových překladů se stále zlepšuje. Překlady kratších vět, zejména v profesionálních překladatelských programech, začínají být dobře použitelné i mezi analytickými a syntetickými jazyky. Nemáte strach, že váš byznys do několika let zcela zanikne?

Osobně z toho strach nemáme, protože využíváme vlastní programy. Už několik let investujeme do vývoje technických řešení, bezpečnosti dat a vycizelování online služeb. V oblasti překladů jsme pak od března minulého roku zaznamenali velký nárůst využívání CAT (Computer Aided Translation, pozn.) nástrojů. CAT překlady u nás již nyní nacházejí využití zhruba v polovině případů, nejčastěji u technických či právních překladů s přesnou odbornou terminologií. Díky strojovým překladům se celý proces znatelně urychlil, stále však není univerzálně použitelný. A možná překvapivě, ani příliš využívaný – podle nezávislé výzkumné organizace CSA Research ho v určitém okamžiku vyzkoušelo pouze 44 % překladatelských společností.

Proč? Tyto nástroje by přece měly překladatelům usnadňovat práci.

Jedním z důvodů jsou bezpochyby otázky zabezpečení dat, které by měla každá agentura respektovat a používat zabezpečené prostředí strojového překladu na vlastních serverech, které je v případě potřeby možné šifrovat. To není možné veřejně dostupnými systémy strojového překladu dosáhnout. Ve Skřivánkovi jsme vyvinuli a neustále zlepšujeme vlastní software pro strojový překlad, právě proto můžeme garantovat bezpečí klientských dat. Dokumenty k překladu neposíláme do žádných sdílených služeb, cloudů apod.

Řada agentur či freelancerů však z důvodu úspor používá překladové stroje s otevřeným zdrojovým kódem, čímž systému poskytují celosvětovou licenci k použití, hostování a ukládání obsahu. Jde i to, že vedle nákladů na vývoj interních systémů je navíc třeba investovat též do bezpečnostních auditů a certifikátů. I vzhledem k dopadům pandemie proto spíše předpokládáme, že se rychlost masivnějšího nasazení strojových překladů na trhu zpomalí,respektive budou ji určovat již zavedené agentury, které tyto technologie už interně ovládají.

Jak se bude váš byznys vyvíjet ve střednědobém horizontu? Stanou se z překladatelů spíš editoři strojového překladu?

Role překladatelů stále je a bude nezastupitelná, ačkoliv se, stejně jako v jiných oborech, role člověka postupně mění. U technických překladů už dnes velmi často pracují spíše jako editoři, ale umělecké texty či správná lokalizace softwarových produktů se musí stále spoléhat na překladatele. Umělé inteligenci chybí lidský faktor, který ve většině případů ladí překlad k dokonalosti a zachovává autenticitu výsledného textu. Nesmíme zapomínat, že rychlost překladu není vše. Klíčová je stále především kvalita a přesnost.

A co říkáte jako profíci na Google Translate?

Je to skvělý pomocník pro koncového uživatele, případně pro studenty, nebo když vám vypadne slovíčko. Kvalitu překladů neustále zlepšuje a jeho místo je nenahraditelné. Nicméně využívat jej pro překlad citlivých firemních nebo státních informací nepokládáme za ideální řešení.

Proč by vlastně klienti neměli spolupracovat přímo s jazykovými experty? V čem je přidaná hodnota agentur, jako je ta vaše?

Překladatelské agentury nabízejí služby v podstatně širším rozsahu, větší časovou a místní flexibilitu a nesou odpovědnost za výběr kvalitních překladatelů, čímž garantují kvalitu. To znamená, že pro konkrétní zakázku vyberou překladatele, korektora či editora s přihlédnutím na termín, specifika cílového jazyka, specializaci a další náležitosti překládaného textu. Agentury obvykle disponují nejen personálním, ale také odborným a technologickým zázemím, kdy jsou schopny dodat podklady také pro obtížné a rozsáhlé projekty a nabídnout komplexní řešení v libovolných jazykových kombinacích. Jazykový expert má v těchto oblastech mnohdy omezené možnosti. A pak je tu pochopitelně i dříve zmíněný důvod bezpečnosti dat.

Dobře, ale proč je potom tolik špatných překladů? Třeba webové prezentace velkých nadnárodních prezentací jsou často lokalizované hrozně šroubovaně, věty mají pro češtinu nepřirozený slovosled, výzvy ve druhé osobě se překládají doslovně (objevte náš nový vůz). Čím to podle vás je? 

Po technické stránce je problémem velmi často využití samotného strojového překladu bez jeho kontroly překladatelem či lokalizace. Ta je přitom potřeba nejen kvůli textům, ale například i obrázkům. Znalost místního prostředí zabrání použití nevhodných spojení, která mohou mít v jazyce dané země jiný význam. Třeba i nežádoucí. Právě při nezohlednění těchto faktorů může docházet také k tomu, co popisujete, tedy že text působí šroubovaně a nepřirozeně.

Obecně ale všechno začíná u klienta a jeho snahy celý proces zrychlit a ušetřit. Vždycky je nejlepší, když se před samotným spuštěním stránek lokalizaci vyhradí dostatečný prostor. Souběžně s tím hraje roli také tlak na cenu, který může vyústit v obyčejný překlad, a nikoliv ke službě, která by zde byla nejvhodnější a nazývá se transcreation. Jedná se o přizpůsobení cílového textu místní realitě, modernímu jazyku, trendům v jeho vývoji, slovní zásobě používané cílovou skupinou apod.  Proces je několikastupňový. Začíná kreativním „briefem“, stejně jako když klient zadává copywriting nebo tvorbu textů ve zdrojovém jazyce. Po prvních překladech a korekturách, které tvoří talentovaní copywriteři, nikoliv překladatelé, se oslovuje publikum v cílovém jazyce a zkušení místní marketéři. Ti navrhují další úpravy a v komunikaci s klientem se konečná podoba textů ladí.

Tento proces je samozřejmě dražší a trvá delší dobu. Je ale důležitý zejména u marketingových textů, právě aby nevznikaly překlady zmíněné v otázce. Tzn. objedná-li klient překlad, dostane překlad.

Stane se, že když klient vidí výsledek, doobjedná si kompletní službu? Nebo se spíš naštve, že je překlad z jeho pohledu odbytý?

To se určitě může stát. Naštěstí se setkáváme spíše s tím prvním případem.

Můžete uvést pár konkrétních příkladů nevhodné lokalizace?

Stačí si otevřít jakýkoliv návod ke kuchyňskému přístroji pocházejícímu z Číny. Nemusí však jít pouze o vtipné/nesmyslné příklady. Např. Japonci jsou velmi citliví na spoustu zdvořilostních frází, takže je na místě je automaticky doplnit. Jazyk je zkrátka komplexní a živý organismus, a jeho individuální vnímání se může lišit i u skupin obyvatel vyrůstajících nedaleko od sebe. Zkuste například na severní Moravě říct „přijdu dýl” – a tím se samozřejmě nechceme nikoho dotknout, pouze ilustrovat posun ve významu slov na vzdálenost dvou set kilometrů.

A naopak napadá vás nějaký vhodný příklad?

Nadnárodní supermarkety umí cílit hodně lokálně, což souvisí i s tím, že využívají místní dodavatele. Ale není to tak dávno, co měl velmi lokalizovanou kampaň i koncern Hyundai.

Právě nadnárodní firmy mívají často centrálně nastavená lokalizační pravidla, která v češtině nefungují. Typický je požadavek neskloňovat názvy, ale vím i o případu společnosti, která požaduje ponechávat slovo „colleagues“ v angličtině. A to i v plně lokalizovaných souvislých textech. Pokoušíte se někdy klienty přesvědčit, aby své požadavky změnili?

Můžeme mít poradní hlas, je-li o něj zájem. Velmi často je také vyslyšen, překladatelé a korektoři se pohybují v cílovém jazyce, zajímají se o jeho každodenní použití, pracují v daných oborech. Ale v okamžiku, kdy má klient nastavena svá interní pravidla, jejichž důvody ani znát nemůžeme, nelze trvat na námi navrhovaném řešení.

Není třeba problém v tom, že lokální manažer má k nadřízenému, který pravidlo zavedl, příliš daleko nebo se prostě bojí ozvat, přestože ví, že pro náš jazyk je dané pravidlo nesmyslné?

Ano, terminologie může být stanovena pro celou firmu globálně, a pak vznikají například nesmyslné názvy oddělení či pozic – všichni např. známe vtip, že uklízečka je dnes floor manager.

Když jsem kdysi dávno překládal specializovaný software, dělalo se to v Microsoft Visual Studiu a každou sekci jsme hned zkompilovali, abychom viděli, jak výsledek působí. Dnes se uživatelská rozhraní běžně lokalizují tak, že překladatel dostane dlouhý sloupec výrazů a často vůbec netuší, v jakém kontextu se pak překládaný výraz bude objevovat. Můžete s tím jako agentura něco dělat?

Můžeme a běžně děláme. V Excelu se překládá minimální množství softwaru, moderní CAT nástroje umožňují náhledy cílového textu, úpravy vzhledu jsou zobrazovány v reálném čase. Horší použitelnost bohužel leckdy pramení také ze zkratkovitých textů ve zdrojovém jazyce, které lze interpretovat několika způsoby. Překladatel pak může za správný považovat zrovna ten, který autor nezamýšlel. Zde je opět velmi důležitá spolupráce s klientem, jeho zpětná vazba, jemu na míru připravené a udržované slovníky, s nimiž překladatelé aktivně pracují.

Ozývají se sami překladatelé, když je jim význam nejasný? Nebo to prostě zkusí trefit?

Ano, neustále je podporujeme v tom, aby se ozývali. Osmdesát procent klientů to s námi následně řešit chce. Zbývajícím je to zřejmě jedno, nebo v horším případě mlčí a příště vyzkouší jinou agenturu, kde se následně celý proces mlčení a zklamání opakuje. Okamžitá zpětná vazba je prostě neúčinnější, patří do naší firemní filozofie a díky ní se všichni můžeme stále učit a zlepšovat.

Když vaši překladatelé lokalizují webovou nebo mobilní aplikaci, vidí její rozhraní?

Po dohodě s klientem ano. Kde není vůle (nebo potřeba), obdržíme export do Excelu s omezením počtu znaků na buňku. Když je klient spokojen, všechno je v pořádku.

Jako příklad povedené praxe z poslední doby může posloužit následující situace. Klient vezme překladatele či tlumočníka do výroby, doprovází je někdo z našich kolegů zodpovědných za klientovu terminologii, společně projdou používané technologie, procesy, specifika konkrétního závodu. Je-li to z časových důvodů nutné a překlad se bude dělit mezi více překladatelů, z těchto lidí se pak stávají vedoucí překladatelského týmu. S klientem domluvíme kontaktní osobu se znalostí místních reálií, která s námi bude řešit odborné dotazy překladatelů. Klient následně schválí terminologii a v průběhu (nebo po) překladu okamžitě poskytuje zpětnou vazbu. Ano, je to náročnější pro všechny strany. Jak časově, tak finančně. Ale výsledek vždy stojí za tu námahu.

Další pro mě nepochopitelná věc jsou anglické příspěvky českých firem na sociálních sítích, psané zjevně Čechy. Přestože v nich nejsou chyby, je znát, že to není text od rodilého mluvčího.

Rodilý mluvčí má určitě nesporné výhody v tom, že má jazyk nacítěný. Nemusí to ale nutně znamenat, že je vždy jediným řešením. I překladatel jiné národnosti zvládne na základě znalostí a zkušeností kvalitní překlad. V oblasti překladatelství platí, že je potřeba se neustále vzdělávat, sledovat nové trendy, jemné jazykové nuance a případně i slang, který může být právě v případě odlehčené komunikace žádoucí. Dále zde vstupuje do hry faktor angličtiny jako mezinárodně používaného jazyka – odhaduje se, že až 90 % anglické komunikace na světě neprobíhá mezi dvěma rodilými mluvčími. Nejedná se tedy pouze o české firmy. Kdekoliv na světě naleznete původce i příjemce anglických textů z jakékoliv národnosti.

Říkáte tedy, že není nutné svěřovat všechny marketingové texty určené k vnější komunikaci profesionálům?

Tohle je těžké říct jednoznačně. Někdy může text od lokálního marketéra znalého cílové skupiny působit lépe než od někoho externího. Klient si musí rozmyslet účel překladu, cílovou skupinu, úroveň odbornosti a cíl, kterého chce textem dosáhnout.

Jak vlastně překladatele vybíráte a jak potom hodnotíte kvalitu jejich práce?

Překladatele vybíráme opravdu pečlivě a rozhodně u nás nenajde uplatnění každý. Obvykle požadujeme vysokoškolské vzdělání, reference a klademe důraz na překladatelskou praxi podle mezinárodně platné normy ISO 17100. V případě odborných textů pak vyžadujeme dostatek zkušeností z příslušné oblasti (právo, marketing, bankovnictví, medicína, stavebnictví apod.). Překladatelé jsou zároveň průběžně hodnoceni, na svou práci dostávají zpětnou vazbu. Přičemž v optimálním případě prochází text dvěma korekturami a výstupní kontrolou. Překladatel tedy dostane tři zpětné vazby. Výstupní kontrola je vždy, takže jedna zpětná vazba je minimum.

Pomocí seminářů (nyní spíše webinářů) se dále snažíme o neustálé odborné vzdělávání překladatelů. V poslední době můžeme jmenovat například několikadenní kurz o záludnostech češtiny, rozdílech mezi britskou a americkou angličtinou nebo kurz specializované terminologie používané Evropskou komisí a dalšími orgány EU, které také patří mezi naše klienty.

Co se ohodnocení týká, rozptyl je veliký. Záleží na vzácnosti jazykové kombinace, specializaci, praxi apod. Navíc při využití moderních překladatelských nástrojů, které jsme zmiňovali v předchozích odstavcích, výrazně roste efektivita. Zkušený překladatel si tak může za stejné časové období vydělat klidně trojnásobek oproti nováčkovi.

Na webu uvádíte, že překládáte do více než 80 jazyků. Které jsou nejexotičtější? A jak se pro ně shánějí překladatelé?

V globalizovaném světě už je pro celosvětově působící překladatelskou agenturu málo exotických jazyků – v našem oboru si vás každý jazyk časem „najde“. Přestože v naší kulturní oblasti zní exoticky jazyky jako gujaratština, amharština, darijština, nebo jorubština, používá tyto jazyky více mluvčích než češtinu.

Nábor nových překladatelů není vždy jednoduchý, ale máme nástroje, jak se k překladatelům dostat. Vše začíná od spolupráce s vysokými školami. Ne že by u nás překládali studenti, ale už o nás vědí. Dále to pokračuje naší přítomností a přednáškami na specializovaných konferencích pro překladatele, nejen v ČR. A v dnešní době nabývá na významu networking a šíření povědomí mezi známými. Následně je nezbytná vzájemná důvěra založená na férovém přístupu, jasné komunikaci a v neposlední řadě také dodržování předem daných cenových podmínek a termínů.

A prozradíte nám, na jaké nejbizarnější zakázce jste kdy pracovali?

Vlastně nám nepřísluší posuzovat obsah textů, ve směru ke klientovi se zavazujeme dodržovat mlčenlivost stejně jako právník nebo lékař. Navíc advokát se také snaží obhájit svého klienta, lékař také neřeší, zda je nemoc, se kterou jste přišli, bizarní, nebo ne. Prostě pokud je to možné, tak lékař jde a léčí a obhájce obhajuje. My tedy jdeme a profesionálně překládáme. Někdy se může stát, že je zdrojový text proti etickému nebo náboženskému přesvědčení překladatele. Poté se klientovi pokusíme vysvětlit situaci a následky, jaké by mohl text v cílovém jazyce mít, a pokud na překladu v původním znění klient stále trvá, přeložíme s pomocí jiného překladatele.

Takže zákazníka nikdy neodmítnete?

Nikdy neříkejme nikdy, ale vždy se pochopitelně snažíme vyjít klientovi vstříc a nabídnout kompromisní řešení.

Zdroj: euro.cz

Loading...