{"id":80749,"date":"2026-05-23T07:11:41","date_gmt":"2026-05-23T05:11:41","guid":{"rendered":"https:\/\/skrivanek.cz\/?p=80749"},"modified":"2026-03-25T12:13:13","modified_gmt":"2026-03-25T11:13:13","slug":"proc-v-cestine-nemame-cleny-a-jak-bez-nich-dokazeme-vyjadrit-co-myslime","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/skrivanek.cz\/cz\/blog\/proc-v-cestine-nemame-cleny-a-jak-bez-nich-dokazeme-vyjadrit-co-myslime\/","title":{"rendered":"Pro\u010d v \u010de\u0161tin\u011b nem\u00e1me \u010dleny? A jak bez nich dok\u00e1\u017eeme vyj\u00e1d\u0159it, co mysl\u00edme"},"content":{"rendered":"

Kdo se n\u011bkdy u\u010dil angli\u010dtinu, n\u011bm\u010dinu nebo francouz\u0161tinu, ten se se \u010dleny setkal hned na za\u010d\u00e1tku. V angli\u010dtin\u011b je to a, an, the<\/strong>, v n\u011bm\u010din\u011b der, die, das<\/strong>, ve francouz\u0161tin\u011b le, la, les<\/strong>. Pro mnoho student\u016f je proto p\u0159ekvapiv\u00e9, \u017ee \u010de\u0161tina \u017e\u00e1dn\u00e9 \u010dleny nem\u00e1<\/strong>.<\/p>\n

Jak je to mo\u017en\u00e9? Jak dok\u00e1\u017eeme bez \u010dlen\u016f rozli\u0161it mezi \u201en\u011bjakou knihou\u201c a \u201etou konkr\u00e9tn\u00ed knihou\u201c? A pro\u010d jin\u00fdm jazyk\u016fm \u010dleny chyb\u011bt nemohou, zat\u00edmco \u010de\u0161tina bez nich funguje \u00fapln\u011b p\u0159irozen\u011b?<\/p>\n

Odpov\u011b\u010f je jednoduch\u00e1 jen na prvn\u00ed pohled. \u010ce\u0161tina<\/a> sice skute\u010dn\u011b nem\u00e1 \u010dlen jako samostatn\u00fd slovn\u00ed druh<\/strong>, ale neznamen\u00e1 to, \u017ee by neum\u011bla vyj\u00e1d\u0159it ur\u010ditost, neur\u010ditost nebo rozd\u00edl mezi novou a zn\u00e1mou informac\u00ed. Um\u00ed to. Jen jinak.<\/p>\n

\ud83d\udc49 Hlavn\u00ed my\u0161lenka \u010dl\u00e1nku:<\/strong> \u010de\u0161tina \u010dleny nem\u00e1, proto\u017ee jejich funkci p\u0159eb\u00edr\u00e1 kontext, slovosled, z\u00e1jmena a celkov\u00e1 stavba v\u011bty.<\/p>\n

Co jsou \u010dleny a k \u010demu jsou dobr\u00e9?<\/h3>\n

\u010cleny jsou mal\u00e9, nen\u00e1padn\u00e9 v\u00fdrazy, ale v mnoha jazyc\u00edch pln\u00ed velmi d\u016fle\u017eitou funkci. Pom\u00e1haj\u00ed toti\u017e vyj\u00e1d\u0159it, jak m\u00e1 poslucha\u010d nebo \u010dten\u00e1\u0159 ch\u00e1pat podstatn\u00e9 jm\u00e9no<\/strong>, kter\u00e9 po nich n\u00e1sleduje. Zjednodu\u0161en\u011b \u0159e\u010deno: \u0159\u00edkaj\u00ed, zda mluv\u00edme o n\u011b\u010dem obecn\u00e9m, nov\u00e9m a dosud nezm\u00edn\u011bn\u00e9m, nebo naopak o n\u011b\u010dem konkr\u00e9tn\u00edm, zn\u00e1m\u00e9m a identifikovateln\u00e9m.<\/p>\n

V angli\u010dtin\u011b se tento rozd\u00edl ukazuje velmi jasn\u011b:<\/p>\n

    \n
  • I saw a dog.<\/em> \u2013 vid\u011bl jsem n\u011bjak\u00e9ho psa<\/strong><\/li>\n
  • I saw the dog.<\/em> \u2013 vid\u011bl jsem toho konkr\u00e9tn\u00edho psa<\/strong><\/li>\n<\/ul>\n

    Rozd\u00edl je jen v jednom slov\u011b, ale v\u00fdznam cel\u00e9 v\u011bty je jin\u00fd. V prvn\u00ed v\u011bt\u011b mluv\u010d\u00ed zav\u00e1d\u00ed novou informaci. Poslucha\u010d zat\u00edm nev\u00ed, o jak\u00e9ho psa jde. Ve druh\u00e9 v\u011bt\u011b u\u017e mluv\u010d\u00ed p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee poslucha\u010d v\u00ed, o kter\u00e9m psovi je \u0159e\u010d, nebo ho um\u00ed z kontextu ur\u010dit.<\/p>\n

    Stejn\u011b to funguje i v dal\u0161\u00edch situac\u00edch:<\/p>\n

      \n
    • She opened a window.<\/em> \u2013 otev\u0159ela n\u011bjak\u00e9 okno<\/strong><\/li>\n
    • She opened the window.<\/em> \u2013 otev\u0159ela to konkr\u00e9tn\u00ed okno<\/strong><\/li>\n
    • I need a doctor.<\/em> \u2013 pot\u0159ebuji n\u011bjak\u00e9ho doktora<\/strong><\/li>\n
    • I need the doctor.<\/em> \u2013 pot\u0159ebuji toho konkr\u00e9tn\u00edho doktora<\/strong><\/li>\n
    • We bought a house.<\/em> \u2013 koupili jsme n\u011bjak\u00fd d\u016fm<\/strong><\/li>\n
    • We bought the house.<\/em> \u2013 koupili jsme ten konkr\u00e9tn\u00ed d\u016fm<\/strong><\/li>\n<\/ul>\n

      V jazyc\u00edch, kter\u00e9 \u010dleny pou\u017e\u00edvaj\u00ed, je tohle rozli\u0161en\u00ed natolik d\u016fle\u017eit\u00e9, \u017ee je zabudovan\u00e9 p\u0159\u00edmo do gramatiky. Poslucha\u010d tak dost\u00e1v\u00e1 velmi rychlou n\u00e1pov\u011bdu, jak si danou informaci vylo\u017eit.<\/p>\n

      Shrnut\u00ed:<\/strong>

      \n\ud83d\udc49 \u010cleny pom\u00e1haj\u00ed rozli\u0161it, zda mluv\u00edme o n\u011b\u010dem nov\u00e9m a neur\u010dit\u00e9m, nebo o n\u011b\u010dem konkr\u00e9tn\u00edm a zn\u00e1m\u00e9m.

      \n\ud83d\udc49 V jazyc\u00edch jako angli\u010dtina jsou \u010dleny b\u011b\u017enou a \u010dasto nezbytnou sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u011bty.<\/p>\n

      Pro\u010d \u010de\u0161tina \u010dleny nem\u00e1?<\/h3>\n

      \u010ce\u0161tina pat\u0159\u00ed mezi jazyky, kter\u00e9 tuto gramatickou kategorii nevyu\u017e\u00edvaj\u00ed. Nenajdeme v n\u00ed samostatn\u00e9 slovo, kter\u00e9 by automaticky st\u00e1lo p\u0159ed ka\u017ed\u00fdm podstatn\u00fdm jm\u00e9nem a neslo v\u00fdznam ur\u010dit\u00e9ho nebo neur\u010dit\u00e9ho \u010dlenu. To ale neznamen\u00e1, \u017ee by \u010de\u0161tina byla v tomto ohledu \u201eochuzen\u00e1\u201c. Znamen\u00e1 to jen, \u017ee funguje na jin\u00e9m principu.<\/p>\n

      \u010ce\u0161tina je jazyk, kter\u00fd v\u00fdznam vyjad\u0159uje ve velk\u00e9 m\u00ed\u0159e pomoc\u00ed tvar\u016f slov<\/strong>, tedy koncovek, p\u00e1d\u016f a shody. Vedle toho je velmi d\u016fle\u017eit\u00fd tak\u00e9 kontext<\/strong> a \u010dasto i slovosled<\/strong>. Jin\u00fdmi slovy: to, co nap\u0159\u00edklad angli\u010dtina sd\u011bluje jedn\u00edm mal\u00fdm slovem p\u0159ed podstatn\u00fdm jm\u00e9nem, \u010de\u0161tina \u010dasto vyj\u00e1d\u0159\u00ed celou situac\u00ed, po\u0159ad\u00edm slov nebo u\u017e samotn\u00fdm tvarem v\u011bty.<\/p>\n

      To je tak\u00e9 d\u016fvod, pro\u010d rodil\u00e9mu mluv\u010d\u00edmu \u010de\u0161tiny absence \u010dlen\u016f nep\u0159ipad\u00e1 jako probl\u00e9m. Jazyk n\u00e1m toti\u017e i bez nich poskytuje dost informac\u00ed k tomu, abychom v\u00fdznam spr\u00e1vn\u011b pochopili.<\/p>\n

      Uka\u017eme si to na jednoduch\u00e9 v\u011bt\u011b:<\/p>\n

      \u201eVid\u011bla jsem film.\u201c<\/strong><\/p>\n

      Bez \u0161ir\u0161\u00edho kontextu opravdu nev\u00edme, zda jde o n\u011bjak\u00fd film, nebo o konkr\u00e9tn\u00ed film, o kter\u00e9m u\u017e byla \u0159e\u010d. Jen\u017ee v b\u011b\u017en\u00e9 komunikaci v\u011bt\u0161inou nikdy nefungujeme bez kontextu. V\u00fdznam si dopl\u0148ujeme z p\u0159edchoz\u00ed konverzace, situace, prost\u0159ed\u00ed nebo spole\u010dn\u00e9 zku\u0161enosti.<\/p>\n

      Nap\u0159\u00edklad:<\/p>\n

      \u201eByla jsi v kin\u011b?\u201c

      \n\u201eAno, vid\u011bla jsem film.\u201c<\/p>\n

      Tady v\u011bta pravd\u011bpodobn\u011b znamen\u00e1, \u017ee mluv\u010d\u00ed vid\u011bla n\u011bjak\u00fd film<\/strong>.<\/p>\n

      Ale v jin\u00e9 situaci:<\/p>\n

      \u201eVid\u011bla jsi ten nov\u00fd film od Nolana?\u201c

      \n\u201eAno, vid\u011bla jsem film.\u201c<\/p>\n

      Tady u\u017e si bez probl\u00e9m\u016f dosad\u00edme, \u017ee mluv\u010d\u00ed mysl\u00ed ten konkr\u00e9tn\u00ed film<\/strong>, o kter\u00e9m byla pr\u00e1v\u011b \u0159e\u010d.<\/p>\n

      Znamen\u00e1 to, \u017ee \u010de\u0161tina ur\u010ditost a neur\u010ditost v\u016fbec nevyjad\u0159uje?<\/h3>\n

      Rozhodn\u011b ne. To je \u010dast\u00fd omyl. \u010ce\u0161tina sice nem\u00e1 \u010dleny, ale v\u00fdznam ur\u010ditosti a neur\u010ditosti um\u00ed vyj\u00e1d\u0159it velmi dob\u0159e. Jen k tomu nepou\u017e\u00edv\u00e1 jeden jedin\u00fd univerz\u00e1ln\u00ed prost\u0159edek. M\u00edsto toho kombinuje v\u00edce jazykov\u00fdch n\u00e1stroj\u016f.<\/p>\n

      Nej\u010dast\u011bji jde o:<\/p>\n

        \n
      • kontext,<\/li>\n
      • ukazovac\u00ed z\u00e1jmena,<\/li>\n
      • slovosled,<\/li>\n
      • p\u0159ivlast\u0148ovac\u00ed v\u00fdrazy,<\/li>\n
      • neur\u010dit\u00e1 z\u00e1jmena,<\/li>\n
      • a n\u011bkdy i samotnou komunika\u010dn\u00ed situaci.<\/li>\n<\/ul>\n

        Pr\u00e1v\u011b tahle kombinace je pro \u010de\u0161tinu typick\u00e1. V\u00fdznam se nev\u00e1\u017ee na jedno mal\u00e9 slovo p\u0159ed podstatn\u00fdm jm\u00e9nem, ale vznik\u00e1 z toho, jak je v\u011bta vystav\u011bna a v jak\u00e9 situaci zazn\u00ed<\/strong>.<\/p>\n

        Shrnut\u00ed:<\/strong>

        \n\ud83d\udc49 \u010ce\u0161tina ur\u010ditost vyjad\u0159ovat um\u00ed. Jen ji nebal\u00ed do \u010dlenu.

        \n\ud83d\udc49 V\u00fdznam vznik\u00e1 z v\u00edce vrstev najednou, ne z jednoho povinn\u00e9ho slova.<\/p>\n

        Jak \u010de\u0161tina nahrazuje \u010dleny?<\/h3>\n
        1. Ukazovac\u00ed z\u00e1jmena: ten, ta, to<\/strong><\/h5>\n

        Nejbli\u017e\u0161\u00edm ekvivalentem ur\u010dit\u00e9ho \u010dlenu je v \u010de\u0161tin\u011b ukazovac\u00ed z\u00e1jmeno ten, ta, to<\/strong>. Pokud chceme n\u011bco vymezit, zd\u016fraznit nebo jasn\u011b ur\u010dit, velmi \u010dasto po n\u011bm s\u00e1hneme.<\/p>\n

        Nap\u0159\u00edklad:<\/p>\n

          \n
        • \u201eVid\u011bla jsem ten film<\/strong>.\u201c<\/li>\n
        • \u201ePodej mi tu knihu<\/strong>.\u201c<\/li>\n
        • \u201ePamatuje\u0161 si to auto<\/strong> p\u0159ed domem?\u201c<\/li>\n<\/ul>\n

          V t\u011bchto v\u011bt\u00e1ch je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee nejde o jak\u00fdkoli film, knihu nebo auto, ale o n\u011bco konkr\u00e9tn\u00edho, co je zn\u00e1m\u00e9 z kontextu nebo p\u0159\u00edmo p\u0159\u00edtomn\u00e9 v situaci.<\/p>\n

          Z\u00e1rove\u0148 je ale d\u016fle\u017eit\u00e9 \u0159\u00edct jednu v\u011bc: v \u010de\u0161tin\u011b nepou\u017e\u00edv\u00e1me \u201eten\/ta\/to\u201c automaticky p\u0159ed ka\u017ed\u00fdm podstatn\u00fdm jm\u00e9nem. To je z\u00e1sadn\u00ed rozd\u00edl oproti angli\u010dtin\u011b. Zat\u00edmco anglick\u00e9 the<\/em> je b\u011b\u017en\u00e1 sou\u010d\u00e1st v\u011bty, \u010desk\u00e9 \u201eten\u201c b\u00fdv\u00e1 \u010dasto v\u00fdrazov\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed. Nejen ur\u010duje, ale n\u011bkdy tak\u00e9 zd\u016fraz\u0148uje.<\/p>\n

          Porovnejme:<\/p>\n

            \n
          • \u201eVid\u011bla jsem film.\u201c<\/li>\n
          • \u201eVid\u011bla jsem ten film.\u201c<\/li>\n<\/ul>\n

            Druh\u00e1 v\u011bta p\u016fsob\u00ed konkr\u00e9tn\u011bji a d\u016frazn\u011bji. Mluv\u010d\u00ed d\u00e1v\u00e1 jasn\u011b najevo, \u017ee nejde o libovoln\u00fd film, ale o konkr\u00e9tn\u00ed titul, kter\u00fd m\u00e1 b\u00fdt poslucha\u010di zn\u00e1m\u00fd.<\/p>\n

            Proto b\u00fdv\u00e1 pro cizince \u010de\u0161tina zr\u00e1dn\u00e1. Kdy\u017e si p\u0159enesou logiku anglick\u00e9ho the<\/em> do \u010de\u0161tiny, maj\u00ed tendenci pou\u017e\u00edvat \u201eten\u201c a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto. Pro rodil\u00e9ho mluv\u010d\u00edho pak takov\u00e1 \u0159e\u010d zn\u00ed nep\u0159irozen\u011b nebo p\u0159ehnan\u011b.<\/p>\n

            Shrnut\u00ed:<\/strong>

            \n\ud83d\udc49 \u201eTen, ta, to\u201c m\u016f\u017ee fungovat podobn\u011b jako ur\u010dit\u00fd \u010dlen, ale nen\u00ed to jeho mechanick\u00e1 n\u00e1hrada.

            \n\ud83d\udc49 V \u010de\u0161tin\u011b tato z\u00e1jmena pou\u017e\u00edv\u00e1me hlavn\u011b tehdy, kdy\u017e chceme n\u011bco vymezit, uk\u00e1zat nebo zd\u016fraznit.<\/p>\n

            2. Slovosled: nov\u00e1 informace a zn\u00e1m\u00e1 informace<\/strong><\/h5>\n

            Dal\u0161\u00edm velmi d\u016fle\u017eit\u00fdm prost\u0159edkem je slovosled<\/strong>. \u010ce\u0161tina m\u00e1 ve srovn\u00e1n\u00ed s angli\u010dtinou pom\u011brn\u011b voln\u00e9 po\u0159ad\u00ed slov, a pr\u00e1v\u011b d\u00edky tomu m\u016f\u017ee pracovat s t\u00edm, co je ve v\u011bt\u011b nov\u00e9 a co u\u017e je zn\u00e1m\u00e9.<\/p>\n

            Pod\u00edvejme se na dvojici v\u011bt:<\/p>\n

              \n
            • \u201eNa stole le\u017eela kniha.\u201c<\/li>\n
            • \u201eKniha le\u017eela na stole.\u201c<\/li>\n<\/ul>\n

              Ob\u011b v\u011bty mohou popisovat tut\u00e9\u017e situaci, ale nep\u016fsob\u00ed \u00fapln\u011b stejn\u011b. V prvn\u00ed v\u011bt\u011b je \u201ekniha\u201c sp\u00ed\u0161e nov\u00e1 informace \u2013 \u0159\u00edk\u00e1me, co se na stole nach\u00e1zelo. Ve druh\u00e9 v\u011bt\u011b u\u017e jako by byla \u201ekniha\u201c zn\u00e1m\u00e1 a my o n\u00ed jen dopl\u0148ujeme dal\u0161\u00ed \u00fadaj.<\/p>\n

              Je\u0161t\u011b v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed je to u dal\u0161\u00edch p\u0159\u00edklad\u016f:<\/p>\n

                \n
              • \u201eDo m\u00edstnosti ve\u0161el mu\u017e.\u201c<\/li>\n
              • \u201eMu\u017e ve\u0161el do m\u00edstnosti.\u201c<\/li>\n<\/ul>\n

                V prvn\u00ed v\u011bt\u011b se \u201emu\u017e\u201c objevuje jako nov\u00fd prvek. Ve druh\u00e9 v\u011bt\u011b m\u00e1me pocit, \u017ee o n\u011bm u\u017e n\u011bjak v\u00edme nebo jsme ho o\u010dek\u00e1vali.<\/p>\n

                \u010ce\u0161tina tedy \u010dasto pou\u017e\u00edv\u00e1 slovosled k tomu, aby nazna\u010dila, zda jde o informaci novou, nebo u\u017e zn\u00e1mou. V lingvistice se n\u011bkdy mluv\u00ed o rozd\u00edlu mezi t\u00e9matem<\/strong> a r\u00e9matem<\/strong> \u2013 tedy mezi t\u00edm, co u\u017e je v rozhovoru \u201ena stole\u201c, a t\u00edm, co je nov\u00e9 sd\u011blen\u00ed.<\/p>\n

                Pr\u00e1v\u011b tahle pr\u00e1ce s informa\u010dn\u00ed strukturou je jedn\u00edm z d\u016fvod\u016f, pro\u010d \u010de\u0161tina \u010dlen nepot\u0159ebuje v takov\u00e9 m\u00ed\u0159e jako angli\u010dtina.<\/p>\n

                Zaj\u00edmavost:<\/strong>

                \n\ud83d\udc49 V \u010de\u0161tin\u011b nen\u00ed po\u0159ad\u00ed slov d\u016fle\u017eit\u00e9 jen kv\u016fli stylu. \u010casto ovliv\u0148uje i to, jak v\u011btu v\u00fdznamov\u011b ch\u00e1peme.

                \n\ud83d\udc49 Slovosled m\u016f\u017ee nazna\u010dit tot\u00e9\u017e, co jinde vyjad\u0159uje \u010dlen.<\/p>\n

                3. P\u0159ivlast\u0148ovac\u00ed z\u00e1jmena a dal\u0161\u00ed ur\u010duj\u00edc\u00ed v\u00fdrazy<\/strong><\/h5>\n

                Ur\u010ditost v \u010de\u0161tin\u011b \u010dasto vyjad\u0159ujeme tak\u00e9 pomoc\u00ed p\u0159ivlast\u0148ovac\u00edch z\u00e1jmen nebo jin\u00fdch v\u00fdraz\u016f, kter\u00e9 podstatn\u00e9 jm\u00e9no bl\u00ed\u017ee ur\u010duj\u00ed.<\/p>\n

                Nap\u0159\u00edklad:<\/p>\n

                  \n
                • \u201eMoje<\/strong> kniha je na stole.\u201c<\/li>\n
                • \u201eJeho<\/strong> auto stoj\u00ed p\u0159ed domem.\u201c<\/li>\n
                • \u201eNa\u0161e<\/strong> kancel\u00e1\u0159 s\u00eddl\u00ed v centru.\u201c<\/li>\n<\/ul>\n

                  V t\u011bchto p\u0159\u00edpadech je jasn\u00e9, \u017ee nejde o libovolnou knihu, auto nebo kancel\u00e1\u0159. P\u0159ivlastn\u011bn\u00ed samo o sob\u011b vytv\u00e1\u0159\u00ed konkr\u00e9tnost. Poslucha\u010d okam\u017eit\u011b ch\u00e1pe, \u017ee dan\u00e1 v\u011bc je n\u011bjak vymezen\u00e1.<\/p>\n

                  Podobn\u011b funguj\u00ed i dal\u0161\u00ed ur\u010duj\u00edc\u00ed v\u00fdrazy:<\/p>\n

                    \n
                  • \u201eta prvn\u00ed kapitola\u201c<\/li>\n
                  • \u201eposledn\u00ed autobus\u201c<\/li>\n
                  • \u201ehlavn\u00ed vchod\u201c<\/li>\n
                  • \u201evedouc\u00ed projektu\u201c<\/li>\n<\/ul>\n

                    Jakmile je podstatn\u00e9 jm\u00e9no bl\u00ed\u017ee specifikovan\u00e9, jeho ur\u010ditost \u010dasto vypl\u00fdv\u00e1 sama.<\/p>\n

                    Shrnut\u00ed:<\/strong>

                    \n\ud83d\udc49 P\u0159ivlastn\u011bn\u00ed a bli\u017e\u0161\u00ed ur\u010den\u00ed d\u011blaj\u00ed z podstatn\u00e9ho jm\u00e9na konkr\u00e9tn\u00ed, identifikovatelnou v\u011bc.

                    \n\ud83d\udc49 \u010ce\u0161tina tak \u010dasto ur\u010ditost vyj\u00e1d\u0159\u00ed i bez z\u00e1jmena \u201eten\u201c.<\/p>\n

                    4. Neur\u010dit\u00e1 z\u00e1jmena a v\u00fdrazy jako \u201en\u011bjak\u00fd\u201c nebo \u201ejeden\u201c<\/strong><\/h5>\n

                    Kdy\u017e naopak chceme nazna\u010dit neur\u010ditost, pom\u00e1h\u00e1me si v\u00fdrazy jako n\u011bjak\u00fd<\/strong>, jeden<\/strong>, p\u0159\u00edpadn\u011b ur\u010dit\u00fd<\/strong>.<\/p>\n

                    Nap\u0159\u00edklad:<\/p>\n

                      \n
                    • \u201ePotkal jsem n\u011bjak\u00e9ho \u010dlov\u011bka<\/strong>.\u201c<\/li>\n
                    • \u201eByl tam jeden p\u00e1n<\/strong>, kter\u00fd se po\u0159\u00e1d ptal.\u201c<\/li>\n
                    • \u201eM\u00e1me tu ur\u010dit\u00fd probl\u00e9m<\/strong>.\u201c<\/li>\n<\/ul>\n

                      Tyto v\u00fdrazy mohou v n\u011bkter\u00fdch situac\u00edch plnit podobnou roli jako neur\u010dit\u00fd \u010dlen v angli\u010dtin\u011b. Rozd\u00edl je ale v tom, \u017ee v \u010de\u0161tin\u011b nejsou povinn\u00e9. Neur\u010ditost m\u016f\u017eeme vyj\u00e1d\u0159it i bez nich, \u010dist\u011b neutr\u00e1ln\u00ed formulac\u00ed.<\/p>\n

                      Porovnejme:<\/p>\n

                        \n
                      • \u201eKoupila si knihu.\u201c<\/li>\n
                      • \u201eKoupila si n\u011bjakou knihu.\u201c<\/li>\n<\/ul>\n

                        Prvn\u00ed v\u011bta je neutr\u00e1ln\u00ed. Druh\u00e1 zd\u016fraz\u0148uje, \u017ee nejde o \u017e\u00e1dnou konkr\u00e9tn\u00ed nebo zn\u00e1mou knihu.<\/p>\n

                        V\u00fdraz \u201ejeden\u201c nav\u00edc n\u011bkdy nenese jen neur\u010ditost, ale i ur\u010dit\u00fd stylistick\u00fd odst\u00edn. M\u016f\u017ee nazna\u010dovat p\u0159ekvapen\u00ed, dramati\u010dnost nebo vypr\u00e1v\u011bc\u00ed t\u00f3n:<\/p>\n

                          \n
                        • \u201eJednou p\u0159i\u0161el jeden mu\u017e\u2026\u201c<\/li>\n<\/ul>\n

                          Tady u\u017e nejde jen o gramatiku, ale i o styl a zp\u016fsob vypr\u00e1v\u011bn\u00ed.<\/p>\n

                          Shrnut\u00ed:<\/strong>

                          \n\ud83d\udc49 Neur\u010ditost v \u010de\u0161tin\u011b vyjad\u0159uj\u00ed sp\u00ed\u0161e slovn\u00ed prost\u0159edky ne\u017e pevn\u00e1 gramatick\u00e1 kategorie.

                          \n\ud83d\udc49 V\u00fdrazy jako \u201en\u011bjak\u00fd\u201c nebo \u201ejeden\u201c mohou fungovat podobn\u011b jako anglick\u00e9 a\/an<\/em>, ale nejsou povinn\u00e9.<\/p>\n

                          Praktick\u00e9 p\u0159\u00edklady: kdy jde v \u010de\u0161tin\u011b o \u201en\u011bjakou\u201c v\u011bc a kdy o \u201etu konkr\u00e9tn\u00ed\u201c?<\/h3>\n

                          Abychom si to uk\u00e1zali opravdu prakticky, pod\u00edvejme se na n\u011bkolik b\u011b\u017en\u00fdch v\u011bt.<\/p>\n

                          \u201eNa zahrad\u011b b\u011bhal pes.\u201c<\/strong><\/p>\n

                          To pravd\u011bpodobn\u011b znamen\u00e1, \u017ee mluv\u010d\u00ed informuje o nov\u00e9 skute\u010dnosti. Poslucha\u010d se pr\u00e1v\u011b dozv\u00edd\u00e1, \u017ee se na zahrad\u011b objevil n\u011bjak\u00fd pes.<\/p>\n

                          \u201ePes b\u011bhal na zahrad\u011b.\u201c<\/strong><\/p>\n

                          Tady u\u017e m\u016f\u017ee b\u00fdt \u201epes\u201c zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed nebo d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed t\u00e9ma v\u00fdpov\u011bdi. Mo\u017en\u00e1 u\u017e v\u00edme, o kter\u00e9m psovi je \u0159e\u010d, a dopl\u0148ujeme jen informaci o jeho pohybu.<\/p>\n

                          \u201ePodej mi knihu.\u201c<\/strong><\/p>\n

                          Bez kontextu nev\u00edme, kterou knihu mluv\u010d\u00ed mysl\u00ed. V re\u00e1ln\u00e9 situaci ale \u010dasto sta\u010d\u00ed gesto, pohled nebo spole\u010dn\u00e1 znalost situace.<\/p>\n

                          \u201ePodej mi tu knihu.\u201c<\/strong><\/p>\n

                          Tady mluv\u010d\u00ed vymezuje konkr\u00e9tn\u00ed knihu mnohem jasn\u011bji.<\/p>\n

                          \u201eKoupila jsem si \u0161aty.\u201c<\/strong><\/p>\n

                          Neutr\u00e1ln\u00ed sd\u011blen\u00ed. V\u00edme jen, \u017ee si n\u011bco koupila.<\/p>\n

                          \u201eKoupila jsem si ty \u0161aty.\u201c<\/strong><\/p>\n

                          Tady u\u017e jde velmi pravd\u011bpodobn\u011b o konkr\u00e9tn\u00ed \u0161aty, o kter\u00fdch se d\u0159\u00edve mluvilo nebo kter\u00e9 jsou n\u011bjak identifikovateln\u00e9.<\/p>\n

                          Pr\u00e1v\u011b v takov\u00fdch drobn\u00fdch rozd\u00edlech je vid\u011bt, \u017ee \u010de\u0161tina v\u00fdznam ur\u010ditosti skute\u010dn\u011b \u0159e\u0161\u00ed, jen ne p\u0159esn\u011b t\u00edm zp\u016fsobem, na jak\u00fd jsou zvykl\u00ed mluv\u010d\u00ed jazyk\u016f se \u010dleny.<\/p>\n

                          Je \u010de\u0161tina bez \u010dlen\u016f m\u00e9n\u011b p\u0159esn\u00e1?<\/h3>\n

                          Tohle je velmi \u010dast\u00e1 ot\u00e1zka \u2013 a odpov\u011b\u010f zn\u00ed: ne<\/strong>. \u010ce\u0161tina nen\u00ed kv\u016fli absenci \u010dlen\u016f m\u00e9n\u011b p\u0159esn\u00e1, jen pracuje s p\u0159esnost\u00ed jinak. N\u011bkde je stru\u010dn\u011bj\u0161\u00ed a nech\u00e1v\u00e1 v\u00edce na kontextu, jinde si pom\u00e1h\u00e1 jin\u00fdmi prost\u0159edky.<\/p>\n

                          Ve skute\u010dnosti je p\u0159esnost jazyka v\u017edy v\u00fdsledkem cel\u00e9 \u0159ady faktor\u016f, ne jen existence nebo neexistence \u010dlenu. Angli\u010dtina je v tomto sm\u011bru explicitn\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee n\u011bkter\u00e9 informace mus\u00ed b\u00fdt ve v\u011bt\u011b p\u0159\u00edmo vyj\u00e1d\u0159eny. \u010ce\u0161tina je flexibiln\u011bj\u0161\u00ed a v mnoha situac\u00edch spol\u00e9h\u00e1 na to, \u017ee v\u00fdznam vyplyne z celku.<\/p>\n

                          To ale neznamen\u00e1, \u017ee by byla nejasn\u00e1. Pro rodil\u00e9ho mluv\u010d\u00edho je obvykle naprosto p\u0159irozen\u00e9 rozpoznat, kdy jde o informaci novou a kdy o n\u011bco konkr\u00e9tn\u00edho.<\/p>\n

                          Zaj\u00edmavost pro \u010dten\u00e1\u0159e:<\/strong>

                          \n\ud83d\udc49 Jazyky nejsou \u201elep\u0161\u00ed\u201c nebo \u201ehor\u0161\u00ed\u201c podle toho, zda maj\u00ed \u010dleny.

                          \n\ud83d\udc49 Ka\u017ed\u00fd jazyk si jen jinak organizuje v\u00fdznam a informace.<\/p>\n

                          Co si z toho odn\u00e9st?<\/h3>\n

                          \u010ce\u0161tina \u010dleny nem\u00e1, proto\u017ee je jednodu\u0161e nepot\u0159ebuje v t\u00e9 podob\u011b, v jak\u00e9 je pot\u0159ebuj\u00ed jin\u00e9 jazyky. Funkci ur\u010ditosti a neur\u010ditosti rozkl\u00e1d\u00e1 do v\u00edce vrstev: do kontextu, slovosledu, ukazovac\u00edch z\u00e1jmen, p\u0159ivlast\u0148ov\u00e1n\u00ed i dal\u0161\u00edch ur\u010duj\u00edc\u00edch v\u00fdraz\u016f.<\/p>\n

                          Proto m\u016f\u017ee jedna \u010desk\u00e1 v\u011bta n\u011bkdy p\u016fsobit \u201em\u00e9n\u011b p\u0159esn\u011b\u201c jen tehdy, kdy\u017e ji vytrhneme z kontextu. V b\u011b\u017en\u00e9 komunikaci ale tento probl\u00e9m v\u011bt\u0161inou nevznik\u00e1. Mluv\u010d\u00ed a poslucha\u010d toti\u017e sd\u00edlej\u00ed situaci, p\u0159edchoz\u00ed obsah rozhovoru i dal\u0161\u00ed vod\u00edtka, kter\u00e1 pom\u00e1haj\u00ed v\u00fdznam spr\u00e1vn\u011b interpretovat.<\/p>\n

                          A pr\u00e1v\u011b to je na \u010de\u0161tin\u011b zaj\u00edmav\u00e9: mnoho v\u011bc\u00ed ne\u0159\u00edk\u00e1 p\u0159\u00edmo, ale p\u0159esto jim rozum\u00edme velmi p\u0159esn\u011b.<\/p>\n

                          Z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 shrnut\u00ed:<\/strong>

                          \n\ud83d\udc49 \u010ce\u0161tina nem\u00e1 \u010dleny jako angli\u010dtina, n\u011bm\u010dina nebo francouz\u0161tina.

                          \n\ud83d\udc49 Rozd\u00edl mezi \u201en\u011bjak\u00fd\u201c a \u201eten konkr\u00e9tn\u00ed\u201c ale vyj\u00e1d\u0159it um\u00ed.

                          \n\ud83d\udc49 D\u011bl\u00e1 to pomoc\u00ed kontextu, slovosledu, z\u00e1jmen a dal\u0161\u00edch jazykov\u00fdch prost\u0159edk\u016f.

                          \n\ud83d\udc49 Absence \u010dlen\u016f tedy nen\u00ed nedostatek, ale jin\u00fd zp\u016fsob fungov\u00e1n\u00ed jazyka.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

                          Kdo se n\u011bkdy u\u010dil angli\u010dtinu, n\u011bm\u010dinu nebo francouz\u0161tinu, ten se se \u010dleny setkal hned na za\u010d\u00e1tku. V angli\u010dtin\u011b je to a, an, the, v n\u011bm\u010din\u011b der, die, das, ve francouz\u0161tin\u011b le, la, les. Pro mnoho student\u016f je proto p\u0159ekvapiv\u00e9, \u017ee \u010de\u0161tina \u017e\u00e1dn\u00e9 \u010dleny nem\u00e1. Jak je to mo\u017en\u00e9? Jak dok\u00e1\u017eeme bez \u010dlen\u016f rozli\u0161it mezi \u201en\u011bjakou knihou\u201c a \u201etou […]<\/p>\n","protected":false},"author":9,"featured_media":80754,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[22],"tags":[],"class_list":["post-80749","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-blog"],"acf":[],"aioseo_notices":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/skrivanek.cz\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/80749","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/skrivanek.cz\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/skrivanek.cz\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/skrivanek.cz\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/9"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/skrivanek.cz\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=80749"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/skrivanek.cz\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/80749\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":80764,"href":"https:\/\/skrivanek.cz\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/80749\/revisions\/80764"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/skrivanek.cz\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/80754"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/skrivanek.cz\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=80749"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/skrivanek.cz\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=80749"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/skrivanek.cz\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=80749"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}