Redakce Lidových novin zvolila jako slovo vystihující rok 2018 sucho, se kterým se Česká republika potýkala tři čtvrtiny roku, kdy padaly teplotní rekordy a hladiny řek i podzemních zásob vody klesaly pod historické hodnoty.
Další slova v užším výběru byla následující a hlasovalo se o nich v tomto pořadí:
Čučkaři – původem nářeční výraz z jižní Moravy, kterým prezident Miloš Zeman označil zpravodaje z BIS v reakci na pasáže výroční zprávy, kde tajné služby varovaly před narůstající čilostí ruských a čínských špionů.
Brexit – termín pocházející už z roku 2016 (z anglického Britain a exit), kdy si Velká Británie v referendu odhlasovala ukončení svého členství v Evropské unii; letos se ale mnohokrát skloňovalo v souvislosti s blížícím se datem – 21. lednem 2019 – kdy mají britští zákonodárci hlasovat o rozchodové dohodě.
Zpovykaný – již téměř nepoužívaný český výraz oprášila bývalá pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO), když ho použila pro označení obyvatel Prahy nespokojených s nepřehlednými dopravními uzavírkami. Vzápětí se ujalo a konkurenční občanští demokraté jej v komunální kampani použili přímo ve svém volebním mottu „Zpovykaní Pražáci volí ODS“.
GDPR – Evropské nařízení o ochraně osobních údajů, které vstoupilo v účinnost koncem května 2018, mělo za cíl chránit občany při zveřejňování osobních údajů, ale místo toho se z něj pro Čechy stalo všudypřítomné strašidlo.
Novičok – nervově paralytický jed, který měl otrávit bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dceru v Salisbury. Útok vyvolal jednu z největších diplomatických roztržek posledních let, kdy Británie označila za viníka Rusko. To se proti obvinění ohradilo tím, že tento jed může pocházet odkudkoli, což podpořil prezident Miloš Zeman a přihlásil svou vlast jako možného původce vyrobeného jedu, protože se u nás ve stopovém množství testuje ve speciálních armádních zařízeních.
Gender – hlavní téma, které se řešilo v souvislosti s Úmluvou Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, spíše známou jako Istanbulská úmluva. Zaměřuje se především na genderově podmíněné násilí proti ženám. Její kritici tvrdí, že je v našem prostředí nadbytečná, zavádí pozitivní diskriminaci (zvýhodňuje ženy před muži), zpochybňuje klasickou rodinu (žena + muž + děti), tradice a kulturu naší společnosti.
Dotace – termín, který se v loňském roce objevoval ve zvýšené míře, a to v souvislosti s projektem Čapí hnízdo, s nímž je spojený premiér Andrej Babiš (ANO).
Kůrovec – dlouhotrvající nadprůměrné teploty urychlily vývoj lýkožrouta smrkového a došlo tak k napadení velkého množství stromů. „Kůrovcová kalamita“ měla za následek pokles cen nakaženého dřeva, pro něž už nebylo odbytiště, a také pokácení mnoha stromů s turistickými značkami, které Klub českých turistů nestíhá obnovovat.
Žluté vesty – protestní hnutí, které vzniklo ve Francii a rozšířilo se do dalších okolních zemí; začalo jako protest proti zvýšení daní na pohonné hmoty, kdy si demonstrující oblékli reflexní vesty z povinné autovýbavy, a pokračovalo demonstracemi proti celkové politické situaci a životní úrovni. Na některých místech protesty přerostly v občanské nepokoje, stavění barikád a rabování.
Plagiát – kvůli opisování vysokoškolských prací museli ze svých funkcí odstoupit exministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO) a exministr práce Petr Krčál (ČSSD). Pátrání ve starších diplomových pracích nebo monografiích se pak stalo náplní práce řady redakcí, spolků, stranických zázemí či studentů.
Sirotek – s návrhem projevit solidaritu a přijmout 50 syrských dětí přišla europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU–ČSL), následně se našlo 50 českých rodin, které by byly ochotny se těchto dětí ujmout, premiér Andrej Babiš (ANO) však tuto iniciativu odmítl a označil ji za politickou kampaň.
Tygří vývar – podařilo se rozbít gang, který zabíjel tygry, aby z nich nelegálně vyráběl produkty tradiční čínské medicíny, z nichž několikadenní vývar z tygřích kostí byl ten nejlukrativnější. Jedním z obviněných v této kauze je Ludvík Berousek, příbuzný slavné rodiny provozující cirkus. V důsledku tato kauza vyvolala diskuzi nad samotným provozováním cirkusů a vystupováním zvířat.
Zdroj: lidovky.cz
Na slova, která bodovala u čtenářů serveru lidovky.cz v minulých letech, se můžete podívat zde: https://www.lidovky.cz/domov/slovo-roku-2018-ctenari-serveru-lidovky-cz-vybrali-rambohafika-ln-zvolily-sucho.A181228_120743_ln_domov_ele
V anglicky mluvících zemích se slovem roku 2018 stal podle encyklopedické společnosti Merriam-Webster výraz justice (spravedlnost) – související s bouřlivou diskuzí kolem fungování vlády Donalda Trumpa; internetový slovník Oxford Dictionaries vybral slovo toxic (jedovatý) – používané spíše pro popis agresivního, útočného slovníku než jako označení pro nebezpečnou látku či chemikálii; služba Dictionary.com pak výraz misinformation (dezinformace) – kvůli debatě o demagogické kampani ruských trollů, kterou vystopovaly americké tajné služby a zkoumá tým vyšetřovatelů z FBI. Při výběru slova vycházejí internetové firmy z frekvence výrazů při vyhledávání.
Německým slovem roku 2018 vyhlásila Společnost pro německý jazyk (GfdS) termín Heiszeit (doba horká či horké období) odkazující na extrémní letní horka a oteplování zemského klimatu. Na druhém místě skončil výraz Funklochrepublik používaný v souvislosti s kritikou, že Německo má především na venkově plno hluchých míst bez mobilního signálu, což se stalo i tématem parlamentních voleb, před kterými se diskutovalo, jak rychle by se v zemi měla budovat infrastruktura pro nejnovější standard sítí páté generace (5G). Na třetí místo žebříčku pronikl termín související s migrační krizí, a to Ankerzentren neboli střediska, kde chtějí úřady roztřídit migranty.
Mezi první desítku se dostala také třeba slova Diesel-Fahrverbot (zákaz vjezdu dieselům) odkazující na zákaz vjezdu aut s dieselovým pohonem do center měst, Handelskrieg (obchodní válka), Brexit-Chaos (brexitový chaos) či die Mutter aller Probleme (matka všech problémů), za kterou považuje německý ministr vnitra Horst Seehofer migraci.