Loading...

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. | Více informací | Rozumím

Mýty o studiu jazyků: Dobře mě naučí jen rodilý mluvčí

Mýty o studiu jazyků: Dobře mě naučí jen rodilý mluvčí

Na přelomu roku probíhá tradiční hlasování Lidových novin o slovu, které co nejvýstižněji charakterizuje události, trendy a témata končícího roku. Čtenáři vybrali slovem roku 2018 Rambohafíka čili jméno pudla exministryně obrany Karly Šlechtové (ANO), jehož si vyfotila a zveřejnila na svém Instagramu, jak sedí u věnců na hrobu neznámého vojína na Vítkově. Vzbudila tak vlnu negativních reakcí a dopomohla si tím k ukončení svého vládního angažmá.

Ačkoliv v zahraničí často smýšlí o tomto mýtu jako o reliktu 90. let, mezi českými studenty stále panuje idealistická představa o rodilém mluvčím jako o lektorovi v zásadě kvalitnějším, než je ten český. Na mnoha českých jazykových i státních školách pak běžně dochází k absurdním situacím, kdy 19letý Američan s ukončenou střední školou a bídnou znalostí jazyka (např. v USA a ve Velké Británii nebývá výuka lingvistiky na školách součástí kurikula tak, jak je tomu v českých školách) je finančně ohodnocen i dvakrát lépe než český lektor, který vystudoval filologii či pedagogiku a má 10 let zkušeností s výukou jazyka. Nejvíce znevýhodněni pak bývají lektoři, kteří nespadají ani do jedné z kolonek, např. Španělka s vystudovanou pedagogikou angličtiny a certifikátem CPE bude na českém trhu hledat práci jen velmi těžko. Protežování rodilých mluvčích a diskriminace lektorů jiné národnosti se dokonce v odborné veřejnosti vžilo pod pojmem „native-speakerism“.

Ačkoliv může výuka s rodilým mluvčím přinášet mnoho výhod, tak by volba lektora neměla být založená primárně na jeho původu. To, že se lektor narodil v zemi, kde se jazykem mluví ho automaticky nekvalifikuje k tomu jazyk vyučovat. Dle této logiky by např. ostravský horník byl kvalifikovaným lektorem češtiny jen proto, že je rodilý mluvčí. Z tohoto důvodu musí také naši lektoři projít několikakolovým výběrovým řízením při kterém je otestována i jejich znalost jazyka a lingvistiky bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou rodilými mluvčími. Často se stává, že mají čeští lektoři v těchto testech více bodů než rodilí mluvčí.

Mgr. Tereza Najberková, metodička jazykové školy

Loading...