Od 1. ledna 2021 nabývá účinnosti nový, samostatný zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích (Zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích ve znění zákona č. 166/2020 Sb.), který nahrazuje stávající, zastaralý zákon z roku 1967. Jedná se o jeden z nejstarších platných předpisů v České republice, který upravoval jak činnost znaleckou, tak tlumočnickou a překladatelskou, ale v mnoha aspektech již neodpovídal realitě dnešní doby.
Soudní překladatelé a tlumočníci (zákonem označovaní souhrnně jako „tlumočníci“) již řadu let usilují o novelu tohoto zákona a o oddělení se od znalců. Mimo to se v novém zákoně prosadilo rozlišení institutu překladu od tlumočení, tedy ústního od písemného převodu jazyka, což znamená, že jmenované osoby budou mít možnost se rozhodnout, zda chtějí vykonávat obě činnosti, nebo jen jednu z nich (podle starého zákona byli automaticky zapsáni jako tlumočníci i překladatelé).
Zákon uvádí, že tlumočník provádí a) tlumočnický úkon, který lze provádět pouze ústně a b) přepis nebo překlad výstupů odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, který může být prováděn písemně; a překladatel provádí překladatelský úkon, který lze provádět pouze písemně.
Překlad měl dosud jen listinnou podobu. Listinu nebo její ověřenou kopii musí soudní překladatel s překladem sešít, svázat sešívací šňůrkou, přelepit a podepsat a opatřit otiskem kulatého razítka podle náležitostí daných zákonem. Nový zákon však umožňuje vyhotovit soudní překlad také v elektronické podobě, bude-li s tím zadavatel souhlasit, a to ve formátu pdf/A, který bude opatřen kvalifikovaným elektronickým podpisem s připojeným certifikátem s údaji o překladateli a elektronickým časovým razítkem.
„Tlumočníkům“, kteří získali oprávnění podle starého zákona, bude nadále platit, a to na přechodnou dobu 5 let, během které si budou muset doplnit kvalifikaci požadovanou novým zákonem. Výjimku budou mít ti, kteří se této činnosti věnují již více než 10 let – u těchto „tlumočníků“ se předpokládá, že splňují požadavky na vzdělání a praxi a budou si tak muset doplnit pouze vstupní zkoušku z právních předpisů, jejíž absolvování bude zajišťovat Justiční akademie.
Novým uchazečům vznikne na jmenování právní nárok po splnění požadavků daných zákonem. Nebude tedy již podmíněno aktuálním počtem „tlumočníků“ zapsaných na daný jazyk konkrétním krajským soudem. Navíc dojde k centralizaci evidence „tlumočníků“ a jejich úkonů z jednotlivých krajských soudů pod Ministerstvo spravedlnosti.
Novela umožňuje soudním tlumočníkům a překladatelům odmítnout úkon, k jehož provedení nemají dostatek odborných znalostí nebo pro to mají jiné vážné důvody, což podle starého zákona nebylo možné, předpokládalo se, že jsou schopni tlumočit/překládat jakýkoli obor. V kombinaci s tím, že si budou moci v databázi uvést své konkrétní specializace, by tato změna měla přispět ke zkvalitnění překladatelských a tlumočnických služeb. Pro konzultaci odborné terminologie si také mohou přibrat konzultanta z daného oboru.
Abychom na novou situaci byli dobře připraveni, zúčastnili jsme se kurzu „Průvodce novým zákonem o soudních tlumočnících a soudních překladatelích“ pořádaného Právnickou fakultou Masarykovy univerzity a webináře „Nový zákon a vyhlášky – co nás čeká, co nás nemine od 1. ledna 2021“ zorganizovaného Komorou soudních tlumočníků ČR v rámci Jeronýmových dnů (každoročně pořádané akce pro překladatele a tlumočníky s přednáškami z oboru), které se novou právní úpravou zákona a jejím dopadem na tlumočnickou a překladatelskou praxi podrobně zabývaly, a bedlivě sledujeme všechny aktuality ohledně této situace.
Soudní překlad a soudní tlumočení patří mezi standardní služby, které Skřivánek poskytuje a které chce svým klientům i nadále nabízet v co nejlepší kvalitě.