Automatizace, strojový překlad a neuronové sítě sice zajistily větší efektivitu překladů než cokoli předtím, tento krok s sebou ale nese i úskalí se zabezpečením poskytovaných dat.
Organizace a překladatelské agentury disponují velkým množstvím citlivých údajů jako jsou plány akvizic nových produktů, komunikace týkající se zákaznických nebo interních problémů, citlivé otázky lidských zdrojů a další důvěrný obsah obchodních procesů. Přesto mnohdy používají online překladové nástroje a jejich poskytovateli dávají celosvětovou licenci k použití, ukládání a publikování obsahu. To nemusí být v souladu s GDPR, ani se zájmy klientů, kteří překlady zadávají.
„Jazykové agentury by měly používat zabezpečené prostředí strojového překladu, který může být nasazen na jejich vlastních serverech, a v případě potřeby šifrován, čehož není možné veřejně dostupnými systémy strojového překladu dosáhnout. Pokud agentury svěřená data poskytují třetí straně a zároveň o tom majitele dat neinformují, porušují tím minimálně vzájemnou důvěru – a v mnoha případech tím jistě překročí hranici zákona. Takoví poskytovatelé jazykových služeb mohou mít v obchodních podmínkách uvedeno, že data klienta budou strojově zpracována. Jde však o tak významný počin, že klient musí být na tento fakt upozorněn zcela konkrétně už při uzavírání smlouvy. Pouhý odkaz na obchodní podmínky je v případě využívání veřejných překladačů totéž, jako psát záludnosti malým nečitelným písmem. Proto by si firmy měly předem ověřit, jaký systém strojového překladu agentura využívá,” popisuje Jiří Proniuk z jazykové agentury Skřivánek, která je certifikovaná podle ISO 27001, mezinárodní normy pro řízení bezpečnosti informací (ISMS).
Jiří Proniuk
vedoucí střediska CAT a DTP jazykové agentury Skřivánek