IELTS, TOEFL, TestDaF, WiDaF, DELF, DALF… To nejsou tajné šifry hodné mistra Leonarda. Ačkoli v určitých situacích se oněch pár písmenek uvedených v životopise může stát kouzelným klíčem otevírajícím nové obzory a možnosti. Za tajuplnými zkratkami se totiž skrývají různé typy prestižních jazykových zkoušek, které stvrzují, že vládnete cizím jazykem na patřičné úrovni. Pokud je tedy úspěšně složíte.
Jak vybrat tu správnou?
Zorientovat se v široké nabídce mezinárodních jazykových zkoušek není snadné. Výběr samotného jazyka, z něhož hodláte zkoušku skládat, nejspíše až tak komplikovaný nebude. Pro každý ze světových jazyků však máte na výběr z mnoha variant a úrovní. Ty se přitom liší jak prestiží závěrečného certifikátu, rozsahem platnosti či cenou, tak úrovní testovaných jazykových dovedností a samotným formátem. Některé se zaměřují pouze na pasivní poslech a čtení, jiné jsou náročnější, komplexní a posuzují všechny jazykové kompetence, včetně mluvení a psaní.
Ať už se chystáte na jazykovou zkoušku z angličtiny, němčiny nebo jakéhokoli jiného jazyka, při výběru konkrétního typu zkoušky zvažte, za jakým účelem ji hodláte skládat. Některé instituce – ať už jsou to vysoké školy, či zaměstnavatelé – vyžadují konkrétní certifikáty a mnohdy také určité minimální skóre v nich dosažené. Roli při rozhodování může hrát také skutečnost, že některé prestižní certifikáty uznávané po celém světě (např. anglický TOEFL či IELTS) mají omezenou dobu platnosti (2 roky). Ale velmi populární DELF/DALF nebo Cambridge zkoušky omezenou platnost nemají.
Něco už určitě umíte
Než se pustíte do samotné přípravy ke zkoušce, pečlivě a poctivě zhodnoťte své aktuální jazykové dovednosti. Pokud máte v plánu absolvovat zkoušku na úrovní B2, nicméně vaše aktuální jazykové kompetence se zatím pohybují pouze na úrovni B1, bude dobré nejprve zapracovat na zlepšení úrovně jazyka a až poté se začít připravovat na konkrétní zkoušku.
Nebojte se proto se složením zkoušky klidně pár měsíců počkat a nejprve jazyk ještě chvíli pilovat. Čas investovaný do studia jazyka se nepochybně zúročí v úspěšnosti zkoušky na vyšší úrovni. Nemluvě o tom, že si budete v cizím jazyce jistější i vy sami.
Pokud tápete, na jaké úrovni daný jazyk ovládáte, obraťte se na svého lektora či jazykovou školu. Od konkrétní úrovně a vybraného certifikátu se následně bude odvíjet vaše příprava. Na formát dané zkoušky je totiž třeba se předem připravit.
Pečlivá příprava se vyplatí
Přípravu na jazykovou zkoušku nepodceňujte a začněte s ní s dostatečným předstihem. Pro rozvíjení a udržování cizího jazyka je ideální průběžná příprava. A vězte, že dvacet minut studia jazyka denně je mnohem účinnější než úmorné týdenní biflování před zkouškou či testem.
Jazyk je třeba udržovat v kondici, ne vždy ale bude stačit domácí trénink formou samostudia. Efektivnější bude příprava na jazykovou zkoušku pod vedením zkušeného lektora, který má přehled o formě jednotlivých typů zkoušek a může vám předat spoustu užitečných rad, jak na tu či onu zkoušku nejlépe vyzrát.
Lektoři vám také pomohou s gramatikou, slovní zásobou, psaným projevem či jakoukoliv jinou oblastí, s níž v cílovém jazyce bojujete. V každém případě se vyplatí zaměřit právě na to, co vám činí největší obtíže.
Nechte si také doporučit vhodnou učebnici a sady zkušebních testů zaměřené přímo na přípravu k vybrané zkoušce. Učební materiály vám poskytnou spoustu praktických tipů a seznámí vás také s typem a skladbou úloh, se kterými se při ní setkáte. Neznalost formátu zkoušky totiž bývá poměrně častou příčinou zbytečně nízkého bodového zisku či dokonce neúspěchu kandidáta.
Jděte na to!
Připraveni? Teď už si stačí jenom vybrat, kdy, kde a jak chcete zkoušku skládat. Jazykové zkoušky se konají pravidelně v průběhu celého roku na různých místech republiky. Většinou probíhají prezenčně, některé je ale možno absolvovat on-line.
Počítejte také s tím, že za kvalitní jazykovou zkoušku zaplatíte několik tisíc korun. A že vás příprava bude stát nemalé množství času. Jedná se ovšem o investici více než výhodnou.