Loading...

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. | Více informací | Rozumím

Soudní překlad v cizině

Soudní překlad v cizině

 

Plánujete svatbu v cizině? Chcete studovat na zahraniční univerzitě? Potřebujete předložit dokument na cizím úřadu? Pro takové případy budete potřebovat své dokumenty soudně přeložit.

Soudní překlad vs. běžný překlad

Všechny úřední dokumenty (např. matriční doklady, doklady o studiu, listiny vydané justičními orgány atd.) musí být přeloženy soudním překladatelem jmenovaným Ministerstvem spravedlnosti ČR v souladu se zákonem č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích. Proto se takový překlad označuje jako „soudní překlad“ nebo také „ověřený překlad“ či „překlad s razítkem“. Takto provedený překlad splňuje stejné požadavky kladené na každý běžný překlad, a k tomu navíc formální požadavky dané zákonem: překlad musí být pevně svázán s originálním zdrojem nebo notářsky ověřenou fotokopií zdroje (pokud je možné ji pořídit) a opatřen doložkou, kulatým razítkem a podpisem překladatele, který tímto stvrzuje, že překlad souhlasí s textem originálu.

(Pozn.: Do budoucna bude možné rovněž vyhotovení elektronického soudního překladu, který zavedl výše uvedený novelizovaný zákon platný od 1. 1. 2021. Ministerstvo spravedlnosti v současné době připravuje metodiku spojenou s elektronickou podobou překladatelských úkonů.)

Ověření zdrojové listiny

Pro použití v cizině někdy však samotný soudní překlad nestačí. Některé státy vyžadují ověření pravosti soudně překládaného dokumentu či potvrzení o jmenování soudního překladatele. Záleží, v jaké zemi a pro jaké účely bude takový překlad použit. Proces soudního překladu se pak odvíjí od toho, jakou dohodu má Česká republika s danou zemí uzavřenou.

Osvobození od ověření

Nejjednodušší je to v případě, kdy má s cílovou zemí uzavřenou dvoustrannou mezinárodní dohodu o právní pomoci, na základě které mají listiny vydané nebo ověřené příslušným cizím orgánem důkazní moc veřejných listin i na území druhé smluvní strany a mohou tam být použity k úřednímu jednání bez vyššího ověření. Seznam těchto zemí s dalšími podrobnostmi najdete zde.

Stejný postup platí dle nařízení EU 2016/1191 i pro některé typy veřejných listin v rámci celé Evropské unie bez ohledu na to, zda mají země tuto dohodu uzavřenou.

Ověření pravosti se neprovádí ani pro žádné soukromé (neveřejné) listiny.

Apostila či superlegalizace

Pokud však Česká republika nemá s daným státem uzavřenou tuto dvoustrannou mezinárodní dohodu a ani listina nespadá do typů listin, které se nemusí v rámci EU ověřovat, a zároveň se jedná o veřejnou listinu (tzn. listinu vydanou orgánem veřejné moci nebo za veřejnou prohlášenou zákonem), bude třeba ji ještě před samotným překladem nechat ověřit, a to buď apostilou nebo superlegalizací, kterými se prokazuje, že byla tato listina vydána nebo ověřena určitým justičním nebo správním orgánem ČR anebo před ním podepsána. Potvrzuje se tím tedy pravost úředního razítka a podpisu na listině, nikoliv její obsah.

Nicméně v praxi někdy dochází k případům, kdy cizí orgány nerespektují ustanovení mezinárodních smluv a požadují vyšší ověření listin i tam, kde je sjednáno osvobození od ověřování listin pro použití v cizině, popř. kde takové osvobození vyplývá z přímo použitelného právního předpisu Evropské unie.

Proto je důležité si vždy dopředu zjistit nejlépe přímo u dané instituce, která soudní překlad požaduje, případně na zastupitelském úřadu cílové země, v jaké podobě a s jakými ověřeními daná země soudní překlady přijímá.

Apostila

Apostilní doložkou se opatřují listiny předkládané v zemích, které podepsaly Haagskou úmluvu o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin (patří mezi ně všechny členské státy EU a některé státy mimo EU). Jejich seznam najdete zde. Tato úmluva nahradila nutnost superlegalizace (viz níže), odpadá tedy ověřování listiny na zastupitelském úřadu cizího státu.

Konečné ověření listiny apostilou provádí mezinárodní odbor Ministerstva spravedlnosti (pro listiny vydané justičními orgány, včetně listin vydaných nebo vidimovaných notáři) nebo konzulární odbor Ministerstva zahraničních věcí (pro ostatní listiny vydané nebo ověřené orgány státní správy nebo jinými orgány).

K překladu je třeba dodat již apostilovaný dokument, aby se přeložila i apostilní doložka.

Superlegalizace

Superlegalizace podle § 62 zákona č. 361/2004 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, platí pro listiny, které mají být použity ve státech, s nimiž ČR nemá sjednáno osvobození od vyššího ověření a které nejsou členskými státy Haagské úmluvy. Týká se tak některých států mimo EU.

Justiční listiny a listiny vydané nebo vidimované notáři ověřuje Ministerstvo spravedlnosti, poté následuje další ověření Ministerstvem zahraničních věcí a nakonec listinu superlegalizuje zastupitelský úřad státu, ve kterém má být listina použita. U listin vydaných nebo ověřených orgány státní správy toto ověření provádí přímo Ministerstvo zahraničních věcí a na závěr příslušný zastupitelský úřad.

Někdy je ještě jako první krok nutné (v případě apostily i superlegalizace) ověření od úřadu vyšší instance než je ten, který dokument vydal (např. vysvědčení by ověřilo Ministerstvo školství, tělovýchovy a mládeže a až poté Ministerstvo zahraničních věcí).

Více informací k legalizaci listin najdete na stránkách Ministerstva zahraničních věcí nebo u pracovníků příslušného odboru.

Ověření překladatele

Pokud cílová instituce navíc vyžaduje potvrzení pravosti podpisu soudního překladatele, může dokument v takovém případě obsahovat dva druhy ověření, např. dvě apostily, kdy jedna bude přeložena v rámci soudního překladu a bude dokládat cizímu státu, že doklad je pravý a podepsaný oprávněnou osobou (viz postup výše), a druhá, v případě, že cizí stát vyžaduje ověření překladatele, se připojí až za překlad, a to tak, že si překladatel osobně nechá podpis pod překladatelskou doložkou ověřit notářem, načež Ministerstvo spravedlnosti touto apostilou ověří notářův podpis.

Proces se může ještě trochu zkomplikovat, pokud je dokument určený do zemí, které neuznávají soudní překlady provedené překladateli jmenovanými v ČR. Informaci o této skutečnosti poskytne zastupitelský úřad. Pak je nutné překlad zadat překladateli jmenovanému nebo jinak certifikovanému podle požadavků a předpisů cílové země, což ale většinou bývá finančně i časově náročnější řešení.

Shrnutí

Jak tedy postupovat, aby vám v zahraničí soudní překlad uznali?

  1. Zjistit si dopředu, jaké požadavky je nutné pro uznání soudního překladu jakožto úřední listiny předkládané v cizím státu splnit, tedy zda a jaká jsou nutná ověření zdrojového dokumentu a zda cílová země uznává soudní překlady od překladatelů z České republiky.
  2. Nechat si vyhotovit notářsky ověřenou kopii dokumentu (pokud je to možné) a opatřit ji všemi potřebnými ověřeními ještě před překladem.
  3. Zadat dokument k překladu.
  4. Nechat si přeložený dokument opatřit případnými dalšími požadovanými ověřeními.
  5. Předložit přeložený a ověřený dokument dané instituci.

Překladatelská agentura Skřivánek spolupracuje se soudními překladateli všech jazykových kombinací jmenovanými v ČR i v zahraničí. Pokud potřebujete soudní překlad, neváhejte se na nás obrátit. Rádi vám poradíme a pomůžeme.

Loading...